Nikdy jsem neletěl balonem, ale kniha Pět neděl v balonu měla v mládí své kouzlo, podobně jako další knihy od Julese Verna. Už samotná představa někdy stačí k tomu, aby se člověk "vznesl" do výšky a cestoval... V posledním čísle Adalbertu, měsíčníku královehradecké diecéze se objevila fotografie s nápisem Kněží na palubě balonu a pod ní text - Své rajóny si v červenci z výšky obhlédli kněží z Litomyšle a České Třebové.

Velmi se mi líbil ten nápad a bylo to vtipné a oceňuji, že se tato fotografie v Adalbertu vyskytla. Takový počin i fotografie samotná je v mnohém podnětná a vyjadřuje určité sympatické gesto, které demonstruje i sounáležitost těch, kteří se v koši balónu vznášejí. Mimo jiné, ta krása balonového létání, nadhled i odvaha začátečníků se počítá :) Stejně tak mne těší, že první balon v novověku nesestrojili až tak bratři Montgolfiérové, ale jeden portugalský kněz, který sice neměl za posádku ovci, kohouta a kachnu, ale úspěšně před zraky veřejnosti předvedl model horkovzdušného balonu.  A jsem také rád, že kněží z obou farností se vznesli k oblakům a bezpečně přistáli a neskončili jako jistý brazilský kněz, který zavěšen pod mnoha sty balonky nenávratně zmizel před deseti lety v Atlantském oceánu...