Aktuality

Hodinka s Evou Budzákovou v Temné kavárně

Eva Budzáková

Od 21. do 30. června byla v Hradci Králové už potřetí otevřena Temná kavárna. Tedy místo, kde si mohou vidící lidé na necelou hodinku vyzkoušet pocity lidí se zrakovým postižením při tak běžné činnosti jako je objednání a konzumace malého občerstvení v kavárně.

Na každý den byl připraven i doprovodný program, v rámci kterého se v pondělí 25. června představila také nevidomá autorka Eva Budzáková z Lanškrouna.

pozvánka do Temné kavárny

Jak vše probíhalo? Zájemci si krátce před vstupem ve stanovenou hodinu mohli před Vinným sklípkem U královny Elišky nejdříve vyzkoušet brýle simulující různé (samozřejmě že velmi nepříjemné) zrakové vady.

brýle simulující oční vady

Eva Budzáková přichází do kavárny

černé brýle vyřadí zrak z činnosti

Poté dostali brýle tmavé a byli uvedeni ke svému stolu. Tam si mohli objednat nápoj (kávu, čaj, víno, džus, kolu nebo vodu), případně malé občerstvení z originálního jídelního lístku, ve kterém byly názvy uvedeny vytlačeným běžným písmem a Braillovým písmem a navíc zde bylo možno nahmatat přilepené ukázky jako kávová zrnka nebo čajové sáčky.

u stolků

četba lístku hmatem

Když byli všichni usazeni, v kavárně se zhaslo a brýle mohly být odloženy. Obsluha byla z řad nevidomých, takže vyřízení objednávek zvládla bez problémů. Ty naopak nastaly, pokud si některý vidící chtěl potmě osladit kávu nebo do ní nalít smetanu...

Eva Budzáková čte své texty

Ke konzumaci předčítala paní Eva Budzáková své texty psané Braillovým písmem. Jak situaci vnímala ona? Přiznává, že i ona byla v neznámém prostředí nesvá, i když z jiného důvodu, než "ti dočasně lehce osleplí vidící" - byla totiž lehce nervózní z toho, jak budou posluchači její texty přijímat. Zaujaly je, i když jí byly připomenuto, že má číst spíš krátké texty, protože mladí nejsou zvyklí poslouchat... (Ukázku z její tvorby najdete na konci tohoto článku.)

Před závěrečným placením se v kavárně rozsvítilo. To návštěvníci uvítali, protože rozeznání peněz po hmatu vyžaduje přece jen delší cvik. Navíc si mohli prohlédnout místnost, jejíž vzhled dosud jen odhadovali, jídelní lístek, autorku textů a třeba i neznámé sousedy u stolu.

zraková "kontrola" jídelníčku

Podle zkušeností pořadatele, jimž je Tyfloservis, o.p.s., návštěvníci považují zážitek ze tmy za zajímavý a jsou velmi rádi, že oni sami se s poruchou zraku nemusí v životě potýkat.

Eva Budzáková: Pohádkovost

Kdykoli opět ráno je,

usedá do zlaté kánoe

Děd Vševěd, už zas malý.

Jednou ho mraky halí,

jindy zas divoce pálí.

Nejlíp, když příjemně září.

Různě se na zemi daří

těm, kdo se jak červi plazí,

na svět jsouc zrozeni nazí.

Mají své politiky,

války a polemiky.

Něco jim říkat je marné.

Tak ono pachole stárne.

V šest večer se mu stýská

po mámě, co vlasy víská.

A ta se děsí: „Běda,

zas se mi vrací děda

a vyprávět se stydí,

co to tam dole vidí.

Vždyť nepotkal jen světce

a zahloubané vědce,

ale i v hromadách smetí

hrabat se mrňavé děti."

Pohádka ta konec nemá,

tak jenom přejme těm dvěma

noc plnou vyprávění,

jak se to na světě mění,

jak si tu pomáháme,

neboť se rádi máme.

Zvonečky zlatými zvonci

zazvoní o dobrém konci.


Eva Budzáková: Nepsavost

Já - literát nepíšící,

ustřihli mi dlouhou kštici,

neboť dlouhé vlasy

- krátký rozum asi

A tak doufám, snad?

Budu zase psát.