Untitled-2

Římskokatolická farnost - děkanství Lanškroun

82.jpg
151.jpg
91.jpg

Přihlášení

katyd

katolik

ebreviar

biblenet

radiovaticana

vira

ikonka proglas

ikonka tvnoe

Pro zasmání

Za rabínem přijde mladý Karpeles a ptá se: "Rabbi, mám se oženit?"
"A chceš se ženit?"
"No, nechci."
"Tak se nežeň."
"Ale tatík má pro mě lákavou partii."
"Tak se ožeň."
"Ale nemá dobrou pověst"
"Tak se nežeň."
"Ale je moc hezká."
"Tak se ožeň."
"Ale její rodina měla pletky s kriminálem."
"Tak se nežeň."
"Ale dají jí velké věno."
"Tak se ožeň."
"Když já, rabbi, nevím."
"Tak víš co? Nech se pokřtít."
"A proč, rabbi? Pomůže to?"
"No hlavně budeš chodit otravovat faráře, a ne mě."


! VAROVÁNÍ !

Těmito myšlenkami budu vědomě a dobrovolně porušovat přikázání nesesmolíš a jejich čtení může vážně a nenávratně poškodit Váš duchovní život.

Apendix nebo-li Zbigniewovy nesmysly

Psáno pro Orlický deník v červnu 2015:

Starořecký autor bajek Ezop nám zanechal jednu výstižnou bajku: Král zvířat, lev, společně s liškou a oslem ulovili jelena… Rozdílení kořisti přenechali oslovi. Osel rozdělil kořist na tři naprosto stejné části. Lev se zachmuřil, vycenil zuby, vrhl se na osla a roztrhal ho.

Číst dál...

Psáno pro Orlický deník v červnu 2015:

Dostal jsem e-mail s iluzorními obrázky. Asi jsme se s nimi setkali všichni. Kruh vypadá jako elipsa a rovnoběžné čáry vypadají, jako by se sbíhaly… Život je plný iluzí. To, co se nám jeví na první pohled jako křivé, může být rovné, co vypadá, že je rovné, může být ve skutečnosti křivé. Je dobře si to uvědomit pokaždé, když se na něco díváme, něco slyšíme nebo cítíme.

Číst dál...

Psáno pro Orlický deník v červnu 2015:

Neumím spoustu věcí. Už kdysi jsem se přiznal k tomu, že neumím plavat. Kdo mě nemá rád, může mě hodit do hluboké vody a má po problému. To, že plavat neumím, mne ale vůbec nemrzí. Mrzí mne ale, že neumím zpívat a hrát na nějaký hudební nástroj. Vzpomínám na svoje mládí, jak moji kamarádi okouzlovali děvčata hrou na kytaru a zpěvem romantických písniček. Moc jsem jim to záviděl, no a také jsem žádnou holku neokouzlil.

Číst dál...

Psáno pro Orlický deník na začátku června 2015:

Koncem března jsem měl možnost navštívit skotské městečko St Andrews. Městečko na východě Skotska se zhruba 14 tisíci obyvateli bylo pojmenováno po jednom s Ježíšových apoštolů, svatém Ondřejovi, bratrovi sv. Petra. Podle tradice byl ukřižován na kříži ve tvaru x. Říká se proto takovému kříži „svatoondřejský kříž". Běžně se s nim potkáváme před železničními přejezdy. A je také patronem Skotska, což se promítlo i do skotské vlajky, kde je znázorněn svatoondřejský bílý kříž na modrém podkladu.

Číst dál...

Psáno pro Orlický deník v květnu 2015:

 Film, který mne pokaždé zaručeně pobaví a hlasitě rozesměje, i kdybych se na něj díval stále dokola, je „A co Bob". Je to komedie o psychiatrovi Leo Marvinovi, na kterého se upne pacient s mnoha fobiemi Bob Wiley. Důležitou roli ve filmu hraje knížka „Baby steps" (Dětské krůčky), která je psychiatrovým životním dílem. Pan doktor léčí svého pacienta tím, že mu naordinuje dělat malé krůčky a nenakládat si velká břemena.

Číst dál...

Psáno v květnu 2015 pro Orlický deník:

I já jsem podlehl hokejové euforii. Fandil jsem českému týmu, jak to jen šlo. Upřímně si musíme přiznat, že čtvrté místo je spravedlivé, na více jsme prostě neměli. Finále právem patřilo Kanadě a Rusku. I když jsem ten duel sledoval už bez emocí, věřil jsem, že Kanada zvítězí. Emoce ve mně ale vybuchly u závěrečného ceremoniálu, kdy ruská sborná ještě před dozněním kanadské hymny zmizela v útrobách O2 arény. Heslem všech sportovních klání je „hraj fér"! Tato myšlenka byla bohužel ruskými hráči znehodnocena.

Číst dál...

Psáno pro Orlický deník v květnu 2015:

Občas jezdím autem z Ústí nad Orlicí směr Litomyšl. Je to tam pořádný krpál. My, lidé z regionu, to dobře známe. Jede se po silnici s hromadou zatáček. Cizí řidič, který tou cestou nahoru pojede poprvé, bude možná tak soustředěný na permanentní točení volantem, že si ani nemusí všimnout kapliček křížové cesty, které míjí cestou (mimochodem krásně zrekonstruovaných!). I proto, že jen pár je jich skutečně viditelných z okna auta. Všech čtrnáct kapliček je seřazených přímo za sebou zespodu až na vrcholek kopce.

Číst dál...

Psáno pro Orlický deník v dubnu 2015:

Ve čtvrtek jsem křtil knihu Jak přežít první (k)rok, kterou vydala obecně prospěšná společnost Women for Women, jež je praktickým průvodcem nejrizikovějším obdobím samoživitelství. K této knížce jsem mimo jiné psal úvod. Vychází z příběhů sedmi žen, které se dostaly do vztahové, psychické a ekonomické pasti nebo se setkaly s psychickým či fyzickým násilím. V úterý budu zase moderovat benefiční koncert Lucie Bílé pro občanské sdružení Acorus, které poskytuje osobám ohroženým domácím násilím komplexní odbornou pomoc směřující k překonání nepříznivé sociální situace a k začlenění do běžného života bez přítomnosti násilí.

Číst dál...

Psáno pro Orlický deník v dubnu 2015:

V posilovně jsem byl možná párkrát v životě. Protože se mi líbí krásně vyrýsované lidské tělo, tak jsem po tom také zatoužil. Viditelné efekty jsem čekal už po první návštěvě. Okamžitě jsem si začal před zrcadlem prohlížet svoje břicho a bicepsy, jenže kromě pocitu hrozné únavy a že mne všechno bolí, jsem žádné rýsující se svaly nepozoroval. A když to nebylo vidět ani po druhé, ani po třetí návštěvě posilovny, tak jsem to vzdal.

Číst dál...

Psáno pro Orlický deník před Velikonoci 2015:

Už ve čtvrtek jsme vstoupili do velikonočních svátků. Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou a Nedělí Zmrtvýchvstání si procházíme poslední dny Ježíšova života na zemi. Začíná to Jidášovou zradou, pokračuje Ježíšovým zatčením, zmanipulovaným soudem, ukřižováním, pohřbem a všechno kulminuje Jeho zmrtvýchvstáním. V církvi jsou to nejdůležitější svátky.

Číst dál...

Psáno pro Orlický deník v březnu 2015:

Ještě dnes se mi točí hlava po facce, kterou jsem dostal jako dítě od maminky za to, že jsem údajně nepozdravil sousedku. Píšu „údajně", protože jsem byl přesvědčen, že jsem sousedku pozdravil. Považoval jsem to za nespravedlnost a jen tak jsem to nechtěl nechat. Když jsem šel ze školy domů a zpozoroval sousedku na zahrádce před domem, jak tam něco okopává, tak už jsem na vzdálenost padesáti metrů křičel: „Dobrý den, paní Nováková! Dobrý den, paní Nováková!!!" A ještě párkrát jsem to zopakoval! Jenže ani to se mi nevyplatilo. Stálo mne to druhou facku, za to, že si ze sousedky dělám legraci!

Číst dál...

Psáno pro Orlický deník v březnu 2015:

Opět jsem se přesvědčil, jak jsem lehce zmanipulovatelný a ovlivnitelný, prostě hloupý.

Neznám člověka, který by nechtěl vypadat dobře, být co nejzdravější a žít co nejdéle. Týká se to i mě. Když jsem se před kamarádkou prořekl, že musím shodit nějaké to kilo, protože sako u mého obleku šitého na míru se čím dál hůř zapíná, doporučila mi zázračný doplněk stravy, který se o to stoprocentně postará.

Číst dál...

Psáno pro Orlický deník v březnu 2015:

Zavzpomínal jsem na svoje poměrně časté návštěvy na farmě Bolka Polívky v Olšanech. Bylo to většinou při natáčení populárních Bolkovin. Dokonce jsem od Bolka dostal občanství v jeho Valašském království, jenže království a farma jsou už minulostí. Nicméně krásné vzpomínky na noční debaty u sklenky vína ve mně zůstaly. Pamatuji na jeho nádhernou myšlenku: „Víš, Zibi, dostat se do nebe není problém, ale vydržet to tam musí být peklo!"

Číst dál...

Ve vesnici, kde jsem vyrůstal, jsme měli velmi přísného pana faráře. Byl to velký chlap a jako dítě jsem z něj měl velký respekt. Možná po zkušenostech s fašisty a komunisty často opakoval, že křesťan musí umět ránu přijmout a také ránu dát. Není divu, že mezi jeho oblíbené sporty patřily box a hokej, jako typicky tvrdé chlapské sporty. Promítalo se to i do jeho vyučování náboženství, kde fyzické tresty nebyly ojedinělé.Za zlobení bylo nejčastějším trestem dostat dlouhým dřevěným pravítkem na zadek. Museli jsme si lehnout přes židli zadkem nahoru a jediné, co jsme si mohli vybrat, bylo, zda to chceme na levou, nebo na pravou půlku. Celá třída se u toho náramně bavila a společně odpočítávala rány. Něco jako v Obecné škole…

Číst dál...

Psáno pro Orlický deník v únoru 2015:

Tento týden jsem si vzal dovolenou. S přáteli jsem vyrazil lyžovat. Mám rád vysoké hory. Mám pocit, že jsem tam blíž Hospodinu. Tělo si moc neodpočinulo, ale duše ano. Velkou zásluhu na tom měla knížečka mého oblíbeného autora Guy Gilberta, kterou jsem si přibalil mezi lyže, přaskáče a jiné lyžařské vybavení.
V ní jsem našel zajímavý příběh, který je docela vhodný pro začátek postní doby. Jmenuje se Nosič vody.

Číst dál...

Psáno pro Orlický deník v únoru 2015:

V sobotu budeme slavit svátek svatého Valentýna. Zamilovaní si budou dávat kytičky, různé dárečky ve tvaru srdíčka nebo posílat zamilované esemesky. Ještě před nedávnem o tomhle svátku věděl málokdo. Mnozí se domnívají, že je to další z těch amerických nesmyslů, který k nám po revoluci připutoval. Jenže ono to tak není. Jde-li o posílání zamilovaných vzkazů, to je tradice anglosaská, ale oslavování svatého Valentina 14. února sahá až do třetího století. Úcta k němu byla v církvi velmi rozšířená. Důkazem toho může být i vitráž v mém lanškrounském kostele, na které je sv. Valentin znázorněn jako biskup.

Číst dál...

     Co nás čeká

Projekt čtvercování

Každé pondělí dopoledne od 9 hod. bude ve farní klubovně probíhat

PROJEKT ČTVERCOVÁNÍ - neboli uháčkuj nebo upleť čtverce na výrobu dek do Afriky

Srdečně zveme na tato setkání

Bližší informace poskytne p. Šebrlová

Citáty k zamyšlení

Zabývajíce se svými bolestmi, zvětšujeme je. Přemýšlejíce o svých slabostech, posilujeme je.
Gottfried Keller