Untitled-2

Římskokatolická farnost - děkanství Lanškroun

165.jpg
88.jpg
114.jpg

Přihlášení

katyd

katolik

ebreviar

biblenet

radiovaticana

vira

ikonka proglas

ikonka tvnoe

Pro zasmání

Přijde Matka Tereza k nebeské bráně. Zatluče. Za chvíli se otevře okýnko a vykoukne svatý Petr.
"Aha, to jsi ty, tak pojď dál, zrovna je čas večeře." A tak Matka Tereza dostane párek s hořčicí, poděkuje a jde spát.
Je ráno, snídaně, opět párek s hořčicí. Oběd, párek s hořčicí.Večeře, párek s hořčicí.
To už bylo M.Tereze divné, a tak říká:
"Víš, Petře, já jsem skromná a je mi jedno, co jím.
Ale řekni mi, proč je pořád jen párek s hořčicí?"
A svatý Petr říká:
"A viděla jsi tu někoho kromě nás? A pro dva se přeci nevyplatí vařit.


! VAROVÁNÍ !

Těmito myšlenkami budu vědomě a dobrovolně porušovat přikázání nesesmolíš a jejich čtení může vážně a nenávratně poškodit Váš duchovní život.

Ve vesnici, kde jsem vyrůstal, jsme měli velmi přísného pana faráře. Byl to velký chlap a jako dítě jsem z něj měl velký respekt. Možná po zkušenostech s fašisty a komunisty často opakoval, že křesťan musí umět ránu přijmout a také ránu dát. Není divu, že mezi jeho oblíbené sporty patřily box a hokej, jako typicky tvrdé chlapské sporty. Promítalo se to i do jeho vyučování náboženství, kde fyzické tresty nebyly ojedinělé.Za zlobení bylo nejčastějším trestem dostat dlouhým dřevěným pravítkem na zadek. Museli jsme si lehnout přes židli zadkem nahoru a jediné, co jsme si mohli vybrat, bylo, zda to chceme na levou, nebo na pravou půlku. Celá třída se u toho náramně bavila a společně odpočítávala rány. Něco jako v Obecné škole…

I když jsem toho dost schytal, nemám pocit, že jsem si některou ránu nezasloužil. Byl totiž spravedlivý. Naše rošťárny příkladně potrestal, ale na druhou stranu nás dokázal pochválit a někdy nějakou sladkostí i odměnit. Za neznalosti byly tresty jiné. Pokud jsem popletl desatero božích přikázání nebo jsem nevěděl, kdo je Mojžíš, musel jsem pod jeho pracovní stůl a tam říct třikrát hlasitě „jsem osel, jsem osel, jsem osel…".

I když mne dnes už pod stůl nikdo neposílá, mnohokrát bych tam sám zalezl a sypal si popel na hlavu. Jako osel si někdy připadám.

Někdy se ale setkáváme s tím, že někdo chce udělat osla z vás a sype vám na hlavu nejen popel, ale i různou špínu. V těch chvílích si vzpomenu na jeden poučný příběh:

„Jednoho dne spadl starý osel do staré studny. Chudák zvíře křičelo a volalo o pomoc. Farmář se snažil vymyslet co udělat. Nakonec si uvědomil, že nepotřebuje ani starou studnu, ani starého osla, a rozhodl se studnu s oslem zasypat. Požádal pár sousedů, aby mu pomohli. Každý chytil lopatu a začali házet hlínu, smetí a všelijaký ten bordel do studny. Nejdříve osel hlasitě křičel, ale nakonec se utišil. Ještě tam hodili pár lopat a pak farmář nakoukl do studny. Tam uviděl něco nečekaného. Osel, na kterého hlína padala, se pokaždé otřásl, ušlapal ji, aby se dostal výše. A čím více té špíny farmáři na osla házeli, tím více vystoupal. A nakonec byl osel tak vysoko, že vyskočil a odběhl."

To je jako s kopnutím do zadku. Nikdy vás nemůže kopnout ten, který je před vámi, ale ten, který je za vámi. A když už ten kopanec dostanu, tak se velmi často stane, že mne to ještě více „nakopne" a posune dopředu a nad kopajícím získám náskok.

Tohle všechno mne naučil život, někdy se musím smířit s rolí osla, jindy se nechat nakopat, ale občas ránu přijmout a vrátit.
ZBIGNIEW CZENDLIK

     Co nás čeká

Projekt čtvercování

Každé pondělí dopoledne od 9 hod. bude ve farní klubovně probíhat

PROJEKT ČTVERCOVÁNÍ - neboli uháčkuj nebo upleť čtverce na výrobu dek do Afriky

Srdečně zveme na tato setkání

Bližší informace poskytne p. Šebrlová

Citáty k zamyšlení

Hnutí srdce není něco, na čem by se dalo ušetřit. Dávat, ze svého srdce, to je jako vyklenout most přes propast své samoty. A dáváš-li ze svého srdce, nestarej se komu. Budou ti totiž říkat: „Ten si to nezaslouží!“ Jako by šlo o nějaké zboží, kterého je škoda. Dokonce i člověk, který ti nemůže dát nic, o co bys stál, ti může posloužit tím, že dáváš ty jemu, neboť skrze něj tak sloužíš Bohu.
Antoine de Saint Exupery