Untitled-2

Římskokatolická farnost - děkanství Lanškroun

72.jpg
142.jpg
86.jpg

Přihlášení

katyd

katolik

ebreviar

biblenet

radiovaticana

vira

ikonka proglas

ikonka tvnoe

Pro zasmání

Dvě řádové sestry jedou autem a dojde jim benzín. Auto škytne a zastaví, sestry vystoupí a v dáli uvidí benzínovou pumpu. Dojdou tam a prosí pumpaře, jestli by jim nenatočil trochu benzínu, aby dojely k pumpě a mohly natankovat. "Ale beze všeho, sestry" povídá pumpař, "máte kanystr?" "Nemáme. Nemohl byste nám prosím nějaký půjčit?" ptají se sestry. "Zkusím něco najít" povídá pumpař. Za chvíli se vrátí a říká: "Sestry, víte, je mi to nepříjemné, ale, no, mám tu jen starý nočník. Jestli Vám to nebude vadit, tak Vám ho půjčím." "Ale nevadí, to je v pořádku." Pumpař tedy natočil trochu benzínu do nočníku, sestry poděkovaly a vracejí se ke svému autu. Přijdou k autu a nalévají benzín z nočníku do nádrže. Jede kolem náklaďák, řidič zastaví, vykloní se z okénka, vytřeští oči na sestry, jak nalévají nočník do nádrže a povídá: "Teda sestry, vaši víru bych chtěl mít!"


! VAROVÁNÍ !

Těmito myšlenkami budu vědomě a dobrovolně porušovat přikázání nesesmolíš a jejich čtení může vážně a nenávratně poškodit Váš duchovní život.

Psáno pro Orlický deník v březnu 2015:

Ještě dnes se mi točí hlava po facce, kterou jsem dostal jako dítě od maminky za to, že jsem údajně nepozdravil sousedku. Píšu „údajně", protože jsem byl přesvědčen, že jsem sousedku pozdravil. Považoval jsem to za nespravedlnost a jen tak jsem to nechtěl nechat. Když jsem šel ze školy domů a zpozoroval sousedku na zahrádce před domem, jak tam něco okopává, tak už jsem na vzdálenost padesáti metrů křičel: „Dobrý den, paní Nováková! Dobrý den, paní Nováková!!!" A ještě párkrát jsem to zopakoval! Jenže ani to se mi nevyplatilo. Stálo mne to druhou facku, za to, že si ze sousedky dělám legraci!

Už to neřeším, ale pocit křivdy ve mně zůstal. A protože maminka má vždy pravdu, považuji tyto facky za velmi výchovné. Ne že bych každého třikrát zdravil, ale když procházím Lanškrounem, snažím se skutečně zdravit všechny, které potkám, a vyslat přátelský pohled. Až na ty, kteří dělají, že mne nevidí, nebo dokonce odvracejí tvář opačným směrem. I s tím se člověk musí naučit žít. Nikdo mi nemůže vyčítat, že bych nepozdravil nebo si nevšímal lidí kolem. Neřeším, kdo koho by měl zdravit jako první. Vycházím z toho, že jsem ten nejmladší, mám to nejnižší společenské postavení, tudíž bych to měl být já, který pozdrav iniciuje. A tak mi nedělá problém zdravit ani děti.

Vybavuji si jeden příběh, jak se dva armádní důstojníci pohádali, kdo z nich má zdravit první. Oba byli stejného věku, měli stejnou důstojnickou šarži a stejný počet let služby v armádě. Situace se vyhrotila tak, že se případ dostal k nadřízenému. Dotyční byli předvoláni a starší nadřízený vyřešil problém po šalamounsku: první zdravit by měl ten, který má více rozumu v hlavě! Takže: „Dobrý den, vám všem!"
ZBIGNIEW CZENDLIK

     Co nás čeká

Projekt čtvercování

Každé pondělí dopoledne od 9 hod. bude ve farní klubovně probíhat

PROJEKT ČTVERCOVÁNÍ - neboli uháčkuj nebo upleť čtverce na výrobu dek do Afriky

Srdečně zveme na tato setkání

Bližší informace poskytne p. Šebrlová

Citáty k zamyšlení

Kdybych už byl jednou nohou v nebi a bylo mi řečeno, abych šel znovu na zem, abych obrátil byť jen jednoho hříšníka, vrátil bych se.
Sv. Jan Maria Vianney