Římskokatolická farnost - děkanství Lanškroun
 |
 |
 |
Muž a žena se srazí v autech. Bouračka je ošklivá. Obe jejich auta jsou úplně na maděru, ale ani jednomu z nich se nic nestalo... Když se vysoukali z aut, povídá žena muži: "Tak vy jste muž, to je zajímavé. Já jsem žena. Hmm, podívejte na naše auta! Nic z nich nezbylo, ale my jsme zranění nebyli. To musí být znamení od Boha. Měli jsme se setkat, stát se přáteli a žít spolu až do smrti. Muž přitakal: "To jo, to muselo být určitě znamení od Boha!" Žena pokračovala: "A podívejte se na tohle, další zázrak. Moje auto je totálně na mraky, ale tahle láhev vína je naprosto v pořádku. Bůh si určitě přeje, aby jsme toto víno vypili a oslavili tím naše štěstí." Potom podala láhev muži. Ten souhlasně přikývl, otevřel láhev a polovinu vypil. Pak ji podal zpět žene. Ta vzala láhev, zavřela ji a vrátila muži do rukou. Ten se jí zeptal: "Vy nebudete?" Načež mu odpověděla: "Ne. Jen počkám na policii."
! VAROVÁNÍ !
Těmito myšlenkami budu vědomě a dobrovolně porušovat přikázání „nesesmolíš“ a jejich čtení může vážně a nenávratně poškodit Váš duchovní život.
Na svět se můžeme dívat dvojím způsobem. Prvním a základním je pozorovat dění kolem sebe očima. Pak je druhý způsob nazírání na svět, a to je srdcem. Koresponduje to s tím, co...
Jestli je Bůh na prvním místě v životě člověka, všechno ostatní je tam, kde má být. Asi to už někdo jiný řekl, možná, že bych měl vědět kdo, ale nevím.
Není pravda, že lidé chudí, nemocní, postižení potřebují nás zdravé, silné a bohaté. My potřebujeme je, abychom byli více lidmi!
Matně si to vybavuji, ale četl jsem jednou dopis hladovějícího člověka z Afriky. Moc mne oslovil! Píše různým světovým institucím a děkuje, že pořádají různé kongresy, konference, že se o jeho...
Siegfrid Lenz jednou napsal: "zapomnění - druhá smrt."
Dvakrát zemřel Ježíš. První jeho smrt byla na kříži, druhá se odehrává stále! Ježíš dnes umírá zapomněním!
Dvakrát zemřel Ježíš. První jeho smrt byla na kříži, druhá se odehrává stále! Ježíš dnes umírá zapomněním!
Tak intenzivně jak jsme schopni pociťovat emoce „záporné“ musíme zároveň prožívat i ty „pozitivní“ (a opačně). Nemůžeme prožít velký smutek, aniž bychom předtím nebo potom neprožili ohromnou radost. (ze zápočtové práce Zuzky R.).
Někdo do Návštěvní knihy napsal, že píšu psychologické a sociologické bláboly, které lze vyčíst v jakékoliv jiné knížce. S tím, že to bude o ničem, jsem počítal. Dělá mi radost, že...
Co když peklo je nahoře a nebe dole?
Peklo si představujeme jako místo, kde je horko. V pekle je spíše nesnesitelná zima!
Pro mnohé je budoucnost to, co je před námi. Pro mne je budoucnost to, co je za mnou.
Uhlazený hlas a decentní úsměv na tváři charakterizuje krásné a statečné
srdce. Takhle si představuji laskavého člověka.
srdce. Takhle si představuji laskavého člověka.
Když někomu sloužím, musím se usmívat, i když to bolí.
Pokud se chci něčemu přiučit, musím pochopit, co řekl Emerson: "Každý
je mi nějak nadřazen." Jinými slovy, i kdybych měl nevím jak velké
postavení, jsem vždycky podřízen!
je mi nějak nadřazen." Jinými slovy, i kdybych měl nevím jak velké
postavení, jsem vždycky podřízen!
Moudrý není ten, který si uvědomuje, kolik toho ví.
Moudrý je ten, který si uvědomuje, kolik toho ještě neví!
Svatý není ten, který si uvědomuje, jak je dokonalý.
Svatý je ten, který si uvědomuje, jak je hříšný!
Moudrý je ten, který si uvědomuje, kolik toho ještě neví!
Svatý není ten, který si uvědomuje, jak je dokonalý.
Svatý je ten, který si uvědomuje, jak je hříšný!
Nikdo není tak zlý, aby v něm nebylo něco dobrého.
Nikdo není tak svatý, aby v něm nebylo něco zlého.
Nikdo není tak svatý, aby v něm nebylo něco zlého.
Nikdy nevěřím tak, abych zítra nemohl věřit více.
Nikdy nemiluji tak, abych zítra nemohl milovat více.
Nikdy toho nevím tolik, abych se zítra nemohl naučit ještě více!
Nikdy nemiluji tak, abych zítra nemohl milovat více.
Nikdy toho nevím tolik, abych se zítra nemohl naučit ještě více!