Untitled-2

Římskokatolická farnost - děkanství Lanškroun

269.jpg
161.jpg
224.jpg

Přihlášení

katyd

katolik

ebreviar

biblenet

radiovaticana

vira

ikonka proglas

ikonka tvnoe

Pro zasmání

Hostující kazatel právě skončil sérii evangelizačních shromáždění v jednom vesnickém sboru. Členové té církve byli tak chudí, že mu nemohli zaplatit jeho výdaje. A tak se jeden ze starších rozhodl, že mu věnuje svého koně. Nebylo možné odmítnout proto kazatel za darovaného koně srdečně poděkoval a chystal se na cestu. Bývalý majitel koně si ho však zavolal a vysvětlil mu: Toto je zvláštní kůň. Je vycvičen tak, že když řeknete "Chvála Bohu" tak zrychlí a uslyší-li "Haleluja", zastaví. Hostující kazatel slíbil, že dá na koně pozor, rozloučil se, nasedl, řekl " Chvála Bohu" a kůň se rozjel. Všechno bylo v pořádku až do chvíle, kdy se blížili k hluboké rokli. Kazatel koni přikázal: "Chvála Bohu". Kůň zrychlil. Kazatel zakřičel: " Chvála Bohu". Kůň se dal do cvalu. Kazatel se chytil za hlavu:"Popletl jsem slova. Jak jen zněl ten příkaz k zastavení ?". Kůň se řítí k propasti a kazatel vykřikuje všechna slova, která ho napadají: "Amen", "Hosana", " Maranatha"... Nic nefunguje. Náhle si vzpomene na kouzelné slůvko. Rázně přikáže:"Haleluja" a kůň se zastaví půl metru před okrajem hrozné hluboké propasti. Zpocený, ale šťastný kazatel se zhluboka nadechne, vděčně pohledí k nebi a pronese:"Chvála Bohu".

Neutíkejme před nemocnými a umírajícími

Zbigniew Czendlik

Zamyšlení Zbigniewa Czendlika uveřejněné v Orlickém deníku 21. března:

"Jestli máme z něčeho opravdu strach, pak jsou to nemoci a umírání. A to nemyslím jen na naše nemoci a naše umírání. Obecně vzato: před nemocnými a umírajícími doslova utíkáme. Bojíme se jich, stejně jako lidí s různými handicapy. Jenže ať budeme utíkat seberychleji, nikdy před tím neutečeme.


Mám sestru, která je moje trojnásobná sestra – za prvé rozená, za druhé řeholní a za třetí zdravotní. Jako zdravotní sestřička pracuje v jedné z velkých katolických nemocnic v Německu. Když pracovala ještě v Polsku, pečovala o dlouhodobě nemocné a umírající pacienty. Když jsme se jednou potkali, ptal jsem se jí,  jak je s prací spokojená. Čekal jsem nějaké nadšení z nové práce ve velmi vyspělé zemi, v níž je zdravotnictví na mnohem vyšší úrovni než v Polsku. Bohužel jsem se nedočkal. „Víš, já tam spíše dělám pečovatelku než zdravotní sestřičku. Hodně věcí, které jsem dělávala, tady dělá přímo pan doktor. Na mě zbývá tak barvit pacientům vlasy, lakovat nehty, holit pány, prostě dělám všechno pro to, aby nemocný vypadal jako zdravý a aby, když vnoučata přijdou do nemocnice za babičkou nebo dědečkem, se ho nepolekala." Je to zářivý příklad toho, jak utíkáme od reality a vytváříme si abstraktní svět, do kterého se schováváme. A tak trošku poučený tím, co mi sestra vypravovala, jsem Jarče, šéfové naší lanškrounské pohřební služby, při prvním setkání navrhl, že by nebylo špatné, kdyby svoji pohřební službu pojmenovala „Radost" a doplnila to dobrou marketingovou větou: „V naší rakvi vypadáš jako živý!".
Nicméně musím říct, že se potkávám i s opakem, který mne někdy moc povzbudí. Minulý týden se za mnou zastavil muž, aby se domluvil na pohřbu svého tatínka, který poměrně mladý zemřel. Vždy se decentně ptám na okolnosti kolem umírání dotyčného – na co zemřel, jak dlouho to trvalo nebo kde zemřel… A dostalo se mi krásné odpovědi: „Víte, pane faráři, tatínek zemřel na rakovinu. Když už nebyla žádná naděje, že mu nějaké  zdravotnické zařízení pomůže, vzali jsme si ho s maminkou   domů." „To je odvážné," reaguji. „Když jsme byli malí, tatínek nás také přebaloval a měnil nám pleny, proč bychom to pro něho neudělali teď  my!" řekl upřímně on.
Přeji sobě i vám, abychom, až budeme odcházet, měli vedle sebe někoho, kdo nám s opravdovou láskou bude pleny měnit.
ZBIGNIEW CZENDLIK"

     Co nás čeká

Projekt čtvercování

Každé pondělí dopoledne od 9 hod. bude ve farní klubovně probíhat

PROJEKT ČTVERCOVÁNÍ - neboli uháčkuj nebo upleť čtverce na výrobu dek do Afriky

Srdečně zveme na tato setkání

Bližší informace poskytne p. Šebrlová

Citáty k zamyšlení

Když dáváš, nic neztrácíš. To, co máš, se tím naopak rozmnožuje.
Antoine de Saint Exupery