Untitled-2

Římskokatolická farnost - děkanství Lanškroun

99.jpg
49.jpg
30.jpg

Přihlášení

katyd

katolik

ebreviar

biblenet

radiovaticana

vira

ikonka proglas

ikonka tvnoe

Pro zasmání

Přijde Matka Tereza k nebeské bráně. Zatluče. Za chvíli se otevře okýnko a vykoukne svatý Petr.
"Aha, to jsi ty, tak pojď dál, zrovna je čas večeře." A tak Matka Tereza dostane párek s hořčicí, poděkuje a jde spát.
Je ráno, snídaně, opět párek s hořčicí. Oběd, párek s hořčicí.Večeře, párek s hořčicí.
To už bylo M.Tereze divné, a tak říká:
"Víš, Petře, já jsem skromná a je mi jedno, co jím.
Ale řekni mi, proč je pořád jen párek s hořčicí?"
A svatý Petr říká:
"A viděla jsi tu někoho kromě nás? A pro dva se přeci nevyplatí vařit.

Mobil na "cestách"

mobil                       Výrobci mobilních telefonů by ze mne vůbec radost neměli. Stačí mi pouze volání a pokud možno, dobrá výdrž baterie. Nic jiného od mobilu nežádám. SIM s číslem je ale „muzejní exponát“ a právě proto bych nerad o mobil přišel. A přesto, jednoho dne se mi ztratil z „dohledu“. Při vystupování z auta vypadl z kapsy na zem. Ve spěchu si člověk ničeho nevšimne a pak začne naléhavé „hledání“ v prostoru a následné volání z jiného aparátu „kdepak jsi a uslyším tě…“. A na druhém konci to vyzvánělo a nikdo se nehlásil…

 

Jaké ale bylo překvapení, když to za nějaký čas konečně někdo zdvihl a ozval se mladší hlas... Slovo dalo slovo a domluvili jsme si s nálezcem rande před kostelem. Čekám poctivě u sv. Václava a nikde nikdo, hlavou mi běží myšlenky co je to za manévry a zda to nebyl jen vtip… Minuty ubíhají. Volám ze zapůjčeného mobilu a zjišťuji, že nálezce čeká také před kostelem, ale sv. Máří Magdalény. V telefonu jsme jméno kostela nezmínili, každý asi považoval ten „svůj“ za ten správný. Po chvilce se setkáváme, odměnu se zdráhal i přijmout… Mladík, který by si mohl mobil bez problému ponechat, vyhodit SIMku a jít dál svou cestou byl natolik čestný, že dříve, než jsem mu zavolal já, tak už kontaktoval i někoho jiného z databáze telefonu a měl sám snahu nalézt majitele. A tak jsem rád, že nemám luxusní mobil jako zbytečné pokušení pro nálezce, ale především rád, že jsem se mohl setkat s rovným člověkem a samozřejmě i se svým mobilem.

Řekl jsem si, že teď na něj musím dávat mnohem větší pozor. Ale…. Za několik dní připravuji na zahradě penetrační nátěr, otvírám plechovku a hustě černou asfaltovitou tekutinu přelévám do menší nádoby. Natírám beton a mobil mám v náprsní kapse na montérkách, letmo uzavřené suchým zipem. Někdo mi volá. Sundávám rukavice umazané od penetráku a přijímám hovor. Hovor končí a hurá zase do práce a mobil do kapsy. Nasunout rukavice, předklonit se a „žbluňk“. Nevím, zda někdo zažil velkou bezradnost, ale tato byla až kýčovitá. Mobil vyběhnul z náprsní kapsy, padl na beton, odrazil se a klenutým obloukem se trefil přesně doprostřed nádoby s penetralem a zcela zmizel pod hladinou. Černá hladina se uzavřela. Tragikomická situace. Reflexivně jsem sáhl za potenciálním elektronickým nebožtíkem a snažil se ho očistit vším možným a urychleně směřoval k domu a současně přemýšlel, kde mám to správné ředidlo. A pak jen následovalo usilovné čištění povrchu hadrem, neúspěšné odklopení předního krytu a úspěšnější odklopení krytu zadního. Naštěstí mobil byl tak výborně utěsněn, že k průsaku na baterii nebo SIMku nedošlo a klávesnice byla také uchráněna. Pár dní jsem sice telefonoval s pocitem, že někde stále asfaltují silnici, tak silný byl odér penetralu, ale mobil je funkční a nepoškozen. Tímto děkuji výrobci za mechanickou odolnost i těsnost daného typu.

                Děkuji ale především za to, že ačkoli se ztratil na ulici a nebo v černém asfaltovém nátěru, že zůstal nepoškozen, nalezen a očištěn. Vážím si ho nyní mnohem více, příště by tolik štěstí nemuselo být… A jaké poučení by z toho mělo plynout? Asi čistě praktické, ale pokud je to článek na farních stránkách, tak lze objevovat i rozměr trochu duchovní či spíše transcendentní: Musíme si přiznat, že se občas nechováme vždy dobře, ztrácíme vztahy, ztrácíme i „mobilní“ prostředky, signál k Bohu, ztrácíme přátelství a nebo pokoj své duše. Přestáváme Bohu naslouchat a vyměníme svou cestu za udidlo a dobré jídlo za žvanec a necháme se opít rohlíkem, uchlácholit nenáročným signálem světa. Zvlášť, když ztrácíme ten skutečný. Když ale ztrácíme, Bůh má své anděly, kteří nás podepřou a vyhledají. Musíme ale chtít hledat. A stejně tak musíme reagovat, pokud se cosi či kdosi propadá do temnoty a hladina se zavírá. Nezbývá nic jiného, než vstoupit do téže temnoty a možná se i umazat a najít ještě sílu i víru k vynoření a k očištění. Bůh neučinil nic jiného, než že dal svého Syna z lásky k nám lidem, aby svět spasil, aby v Kristu lidé nacházeli naději. Vstoupil do temnoty, aby mohl pozdvihnout člověka - k sobě. Pravda je jen jedna, lží nekonečně mnoho. Je spravedlnost i soud. Víra a život není nikdy samozřejmý, přirozená je nesamozřejmost bytí a to nás má vést především k úžasu. Leckdy je cesta trnitá a značně neschůdná, ale to ji činí hodnotnou a skutečnou. A především – pravdivou. Je mnoho lidí, co žijí osamoceni uprostřed davu, mnoho těch, co nemají tolik slov a myšlenek, aby se dotkli tvůrčí prapodstaty, mnoho těch, co skrze svá životní zranění a někdy i předsudky měří příliš reálným metrem skutečnosti neměřitelné. Člověk se může cítit nekonečně opuštěný v prázdném a rozlehlém kosmu, kde září myriády hvězd. Vybuchující supernovy jsou odleskem události starých i několik miliard světelných let. A v tomto kosmu jsou lidé co žijí na úžasné modré planetě, tak nepatrné a přitom tak jedinečné. Nejsou ztraceni, jsou stvořeni prožít tak krátký okamžik. Jen drobný záblesk bytí s ohledem na propastné časové koridory kosmu i naší Země. Pro člověka je i tento krátký záblesk tak důležitý, ohraničený zrozením a smrtí. V tomto krátkém záblesku života jednotlivce se může odrážet Věčnost. Cesta po které v budoucnu můžeme, ale nemusíme jít… Vyberme si. Věčnost svým způsobem začíná i dnes…. Co pro to uděláme? Jaké rozhodnutí? Neztratíme signál? Nikdy nejsme sami…

Přeji krásné Velikonoce….

(mk)

 

     Co nás čeká

Projekt čtvercování

Každé pondělí dopoledne od 9 hod. bude ve farní klubovně probíhat

PROJEKT ČTVERCOVÁNÍ - neboli uháčkuj nebo upleť čtverce na výrobu dek do Afriky

Srdečně zveme na tato setkání

Bližší informace poskytne p. Šebrlová

Citáty k zamyšlení

Víra není počátek, ale konec všeho vědění.
Johann Wolfgang Goethe