Untitled-2

Římskokatolická farnost - děkanství Lanškroun

237.jpg
114.jpg
108.jpg

Kvítí bolesti a lásky

hvozdikSobotní ráno bylo krásné, plné větru a vody, která nedočkavě čekala, až se bude moci dostat k zemi. Stoupám na kole na Laudon, plížím se do kopce tempem necelých 12 km/hod., závistivě vzpomínám na elektrokola seniorů a po očku sleduji, jak jsou v lese, podél silnice, naházeny plastové láhve a plechovky od drinků všeho druhu. Starší reklama hlásá - Red Bull dává křídla, ale jak vidím, nikoli plechovkám od tohoto nápoje odhozeným do lesa, které možná ještě po letech naštvou leckterého houbaře.

 

Zlozvyk nebo lenost jednotlivce a nebo určité skupiny? Kdo to kdy uklidí? Čas?

Potěší mne vzpomínka na úžasnou louku, kde jsme se byli před týdnem se ženou projít. Mám ji z kola na dosah ruky. Je už posečená a objevili jsme ji zcela náhodou. Zákrutu nad Albrechticemi u siláže asi každý zná. Rychtářský les. Nešli jsme do lesa, ale po okraji lesa směrem vzhůru. Za horizontem se začala trochu ukrytá louka svažovat k jihovýchodu a na ní rostly doslova tisíce kopretin a také monumentální bodláky, které čněly vzhůru jako obrovité majáky. A plno dalších zajímavých bylin. U nejzazšího kraje úzkého lesního výběžku, směrem do stráně se nacházely na této sušší louce rozsáhlé porosty lesních jahod. Naprosto nenápadné a své plody si žárlivě střežily pod listy. Byly výborné, ale tak malé, že na mističce pudingu se 10 - 15 jahod ztratilo jako nic. Úžasné zákoutí, působivý biotop, který jsme léta míjeli bez povšimnutí. V polovině června je nejkrásnější.

Projížďka na kole dále vedla kolem vysílače nad Albrechticemi a pak strání směrem dolů, kolem kostelíka sv. Anny a poté svižně po asfaltové cestě.  Zde jsem při sjezdu málem vytřásl duši a rychloměr mi hlásil 58 km/h a číselný údaj se tak stal do jisté míry roztřesenou satisfakcí i adrenalinovou odměnou za můj předchozí šnečí pohyb vzhůru, směrem na Laudon. Musím ještě stihnout děvčata skautky, odvážím jim autem batohy na "Kopretinovku" u Tatenic, kde budou ve srubu přenocovat.  Později za drobného deště přivážím k tábořišti u Tatenic batohy a pitnou vodu v kanystrech. Anička a Šárka  se vzorně starají o mladší děvčata a na louce krouží tři traktory a kosí trávu. Starší muž v modrákách posedává na okraji louky v místech skautské jídelny a hypnoticky sleduje stroje. Zdravím a říkám s poukazem na déšť, že se to dnes moc nevyvedlo... Opáčí mi - "zelenýmu to nevadí". A tak je mi náhle jasné, že tráva se má i za deště dobře...

Odcházím z tábořiště a vidím v kabině přibližujícího se traktoru žnoucího trávu nejen chlapa, ale i ženu, která v náručí drží,  a pravděpodobně i kojí,  malé dítě. Traktor burácí v neúnavném tempu, chlap točí volantem, napravo od něj žena s dítětem, tráva padá k zemi a  v kabině je družný rozhovor a dítěti nic z toho zjevně nevadí. Rodina je spolu... Fantastický obrázek. Scházím ze stráně a na okraji lesa zářivě svítí "slzy Panny Marie".  Na internetu jsem ale zjistil, že tento hvozdík se nazývá hvozdík kropenatý a přestože je někde mylně označován svým lidovým názvem, tak skutečné označení "slzy Panny Marie" si zaslouží jen a pouze hvozdík kartouzek, který je takřka totožný, ale chybí mu typické bílé skvrnky. Okraj lesa vyzdobený zářivými hvozdíky je nádherný. A na trávu dopadají kapky deště, slunce se ukrývá za těžkými mraky a hvozdíky září jako malé drahokamy.

Kdo četl Babičku od Boženy Němcové, tak si může vzpomenout, jak babička kněžně vysvětluje náboženský význam těchto kvítků. A kněžna tak rozumně odpovídá: Je to tedy kvítí bolesti a lásky." Sobota končí, zanedlouho přichází neděle a  oslava Toho, který neobrátil svět naruby, ale dal lidem obrovskou naději. Tato naděje se nedá koupit na okraji města, ani nám ji nezajistí sebelepší přesvědčení, zvučné jméno nebo plná peněženka, ba ani vzorná docházka. Naděje se rodí v srdci člověka a nikdy neklame: Viz. list Římanům 5.5 "A naděje neklame, neboť Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán." A zde je to dokonce tak krásně "řečeno" i písní:  <klik> AGAPÉ

+ Přeji krásný den!

17.6.2017

hvozdik

 

     Co nás čeká

Projekt čtvercování

Každé pondělí dopoledne od 9 hod. bude ve farní klubovně probíhat

PROJEKT ČTVERCOVÁNÍ - neboli uháčkuj nebo upleť čtverce na výrobu dek do Afriky

Srdečně zveme na tato setkání

Bližší informace poskytne p. Šebrlová

Citáty k zamyšlení

Když otevíráte Bibli, je to jako otevírat dveře do pokoje. V tom pokoji sedí Bůh a říká: "Pojď dál, budeme si povídat...".
Jakub Limr, pastor KS HK