Untitled-2

Římskokatolická farnost - děkanství Lanškroun

200.jpg
300.jpg
268.jpg

Přihlášení

katyd

katolik

ebreviar

biblenet

radiovaticana

vira

ikonka proglas

ikonka tvnoe

Pro zasmání

Desetiletého neposedu poslala maminka do náboženství. Když se odpoledne vrátil, ptá se ho, co se naučil. Děcko vypráví:
„No, paní katechetka nám vyprávěla, jak Bůh vyslal Mojžíše za nepřátelské linie na záchrannou misi, která měla vyvést Izraelce z Egypta. Když se dostal k Rudému moři, nechal své ženisty udělat pontonový most a všechny dostal na druhou stranu. Potom vysílačkou požádal velitelství o leteckou podporu. Jejich bombardéry vyhodily most do vzduchu a mise byla splněna.“
„Počkej, tohle vám fakt říkala paní katechetka?“
„No, ne přesně. Ale kdybych ti to řekl tak, jak to říkala ona, nevěřila bys mi.“

Charitní domov končí, sestřičky odcházejí...

laudon18Charitní dům na Laudoně končí a sestřičky odcházejí do jiného působiště. Z Laudonu odchází i kněz P. Krajíček, který ve svých 78 letech je stále připraven plnit své kněžské poslání a být především obětavě nablízku těm, kdo ho potřebují.

 

P. Krajíčkovi jsme pomáhali se synem stěhovat z Laudonu před pár měsíci část jeho objemného arsenálu knih do Opatova, kde měl působit společně s tamním knězem P. Horníkem. Byli jsme u jedinečného setkání dvou starých kněží. Vyslechli jsme si poté se synem zajímavý výklad P. Jaroslava Horníka, který nám vyprávěl o svém životě, opravě fary a mnoha dalších okolnostech života. Hlava mu výborně sloužila a hýřil humorem, poté přivítal místního bezdomovce a nakonec nám udělil všem požehnání na cestu a i onen člověk bez domova po vlídném pokynutí otce Horníka smekl čepici… P. Horník zemřel pár týdnů poté, 31. července 2015 a P. Josef Krajíček nakonec setrvával na Laudoně u sestřiček a situace byla stále nejasná. Vypadalo to, že soukromá majitelka budoucího domova seniorů (viz. http://www.andela.cz/soc/domov-senioru-laudon.php) na Laudoně by pro řádové sestřičky i P. Krajíčka našla uplatnění i v nově provozovaném soukromém zařízení, ale okolnosti se leckdy vyvíjejí jiným směrem, než očekáváme. Sestřičky nyní budou během pár dní odcházet tam, kde své místo už přislíbily a otec Krajíček odejde do Koclířova. Bude ale stále k dispozici v okolí těm, kdo kněžskou službu potřebují. Ano, charitní domov, jak ho známe, končí, ekonomika provozu a úbytek sester vedl Charitu k prodeji do soukromých rukou a nebude to už ten dům, jak jsme ho znali a z kterého shlížel otec Smištík na místo svého budoucího věčného odpočinku na lanškrounském hřbitově. Jen vzorně seřazené hroby na hřbitově budou připomínat našim potomkům historii a jedno pozoruhodné období "bílého domu" při cestě na Štíty…

Nemohu v této souvislosti nevzpomenout na jeden mimořádný úsek života, kdy jsem doprovázel Ing. Rudolfa Mináře s fotoaparátem a on vše poctivě doplňoval textem a odváděl práci, kterou málokdo ocení. Přesto jsem s jistým dojetím zjistil, že internet mnoho uchová a dokonce jsem narazil na to, jak různí lidé na webu z různých koutů republiky z tohoto nezávisle čerpají co Ruda v dobré vůli před lety vytvořil. Například jeden z drobných střípků je vzpomínka na Charitní domov na Laudoně zde: http://farnost.katolik.cz/lanskroun/laudon/laudon2.htm A lidé rychle odcházejí, odcházejí i vzpomínky, ale to dobré zůstává… I matka představená Pavla, která nás domovem tehdy provázela za pár týdnů umírá na zákeřnou chorobu.

Ing. Rudolf Minář už také není mezi námi a přesto jeho slova, jeho práci, jeho nasazení pro věc můžeme zaznamenávat a číst stále. Žádná slova nemohou ocenit co jiní udělali, co ve své nenápadnosti konají, co ve své drobné potřebnosti uskutečňují. Tímto pomyslně rozsvěcuji Rudovi svíčku na hrobě, protože plamen jeho života i životů mnohých jiných před Bohem svítí stále. O tom jsem skálopevně přesvědčen.

Jednoho dne se ukončí naše pozemská pouť, náš nárok na pozemské sebeurčení bude obrácen vniveč a pozemské smysly vyhasnou. Máme obrovský dar, ten dar se jmenuje ČAS, čas v kterém můžeme uskutečnit něco ušlechtilého a neodkládat to.

Dovoluji si závěrem poděkovat sestřičkám na Laudoně, že zde byly a že „dům na Laudoně“ díky nim měl duši. Stejně tak děkuji jedné paní z farnosti, obětavé ženě plné optimismu a úsměvu, která měla před pár dny pohřeb. Její odchod mne velmi zasáhl. Vyjadřuji ji tímto hluboký dík za to že byla mezi námi….      

 

     Co nás čeká

Projekt čtvercování

Každé pondělí dopoledne od 9 hod. bude ve farní klubovně probíhat

PROJEKT ČTVERCOVÁNÍ - neboli uháčkuj nebo upleť čtverce na výrobu dek do Afriky

Srdečně zveme na tato setkání

Bližší informace poskytne p. Šebrlová

Citáty k zamyšlení

Nechápete, že jsme někde sešli z cesty? Lidské mraveniště je bohatší než dřív. Máme víc výhod a volného času, a přece nám chybí něco podstatného, co těžko dovedeme určit. Cítíme se méně být lidmi, ztratili jsme něco z tajemných výsad.
Antoine de Saint Exupery