Untitled-2

Římskokatolická farnost - děkanství Lanškroun

2.jpg
219.jpg
280.jpg

Přihlášení

katyd

katolik

ebreviar

biblenet

radiovaticana

vira

ikonka proglas

ikonka tvnoe

Pro zasmání

Jeden ze snoubenců, kteří se připravovali na manželství, telefonoval na faru:
„Otče, poraďte nám nějaký biblický citát na svatební oznámení, chceme tam dát jen odkaz.“
„Dobře… Tak tam zkuste dát 1 Jan 4,18.“
Ovšem v telefonu bylo špatně slyšet. Na svatebním oznámení se pak místo 1 Jan 4,18 (Strach nemá v lásce místo, protože dokonalá láska strach vyhání.) objevil citát Jan 4,18 (Pět mužů už jsi měla, a ten, kterého máš teď, není tvůj muž.)…

SOCHA U KOSTELA

socha1Uměním se přiliš nezabývám, ale přesto přijdou chvíle, kdy si velmi rád prohlédnu tvorbu, kterou se lidé vyjadřují a se kterou vstupují do prostoru. Snažím se vnímat umění jako laskavého průvodce i radostnou tvořivost, která někdy popisuje skutečnosti života i beze slov a vyjadřuje tak představivost umělce i jeho smysl pro fantazii či nadsázku. A umění mnohdy nalézá i neobvyklá ztvárnění. Kdysi jsem v galerii v Letovicích neplánovaně strávil dvě hodiny a průvodkyní mi byla ochotná paní co mi popisovala i autory děl, takže jsem mohl více chápat i zázemí jejich tvorby. Občas mne umění i šokuje. A to se stalo právě dnes vpodvečer, když jsem projížděl náměstí Aloise Jiráska. Vezl jsem skauty ze sobotní výpravy a zahlédl zdálky jakousi klečící postavu u kostela sv. Václava. Podivil jsem se, ale záhy jsem byl přítomnými informován, že jde o sochu. "Socha a na tomto místě?"...

A skutečně, naproti kříži bylo cosi shrbeného a zabaleného do černého igelitu. Při bližším náhledu to vypadalo, že užitý materiál je hrubý beton, socha bude tedy odlita z betonu.Více nebylo vidět. Snažil jsem se dopátrat, proč umělec zvolil toto místo a údajně je to místo bývalé rajské zahrady augustiniánů... Mladý umělec v Městských novinách 8-9/2016 přiznává, že instalace bude působit neotřele a vyvolá diskuze. A že si za pojetím díla stojí... Dále se na jiném místě webu dočítám, že socha má symbolizovat pocit viny moderního člověka tápajícího v duchovní oblasti života a zároveň se instalace zabývá prvotním hříchem a jeho otazníky a prý v tom je spojitost s rajskou zahradou... Na pivovarském náměstí nám ten samý autor umístil na osamělý sloup také sochu. Nikdy jsem nepochopil její hlubší smysl, ale budiž, vnímám autorský nadhled a sloup se nám trochu prodloužil :) Socha tam nikomu nevadí. Zde na Jiráskově náměstí bude ovšem socha betonového hříšníka nebo kajícníka vytvářet další bariéru i pro automobily návštěvníků pravidelných bohoslužeb a také bude "atrakci" pro dítka školou povinná, která ji jistě bez povšimnutí neminou. Možná nám budou betonového kajícníka i značkovat pejsci, stejně tak, jako patníky na náměstí. Tím bude "umělecký" dojem díla zřejmě plně dotažen a já  budu malého synka nekajícně držet raději od sochy dál, aby náhodou nesmáznul autogram nějakého čtyřnohého přítele. Užitý materiál vnímám jako hodně "asymetrický" vůči dominanci pískovcového kříže a umístění sochy na toto místo považuji za výraz praktického nevkusu. Vnímám i jistou nelogičnost s poukazem autora na bývalou rajskou zahradu augustiniánů. Nevidím synergičnost, historie místa se již vytratila. Místo na které autor odkazuje je ztraceno v čase a umění by mělo vytvářet, domnívám se, čitelnější spojnice i pro laika a mělo by především kladně rezonovat s prostorem v kterém se lidé pohybují. V minulosti jsem shlédl dostatek křížů a občas si všiml, jak bývají pískovcové bloky opotřebované od lidí co se zde zastavili, poklekli, dali květinu... Často jsem to viděl v menších obcích a vydávalo to svědectví o dřívějším životě, zbožnosti, víře.... A v Lanškrouně? Betonová socha bude klečet "za lidi" před hlavním kostelem? Socha odlitá z betonu, materiálu dvacátého století, materiálu evokujícího konzumní industrialismus bude možná  tak imitovat i  "projev" moderního člověka - nepotřebuji klečet, kát se, přemýšlet... naživo. Betonová socha nás "nahradí". A tak je pro mne socha spíše výrazem traumatu postmoderní doby, kdy mladý třiadvacetiletý autor zachycuje jakýsi relativismus a bezvýchodnost člověka moderní doby, člověka uzavřeného do betonu, člověka neopracovaného zručnou rukou sochaře, ale vylitého do prostoru s myšlenkou, která se potácí přesně v intencích moderní doby. V intencích pochybností, zmatků a strachů vyjadřující onen provokující liberalismus současnosti podchycený, jak v užitém materiálu, tak místě, kde je socha instalována. Socha ční do prostoru, chce provokovat, ale současně nic nepřináší. Je uzavřena v sobě, odtržena od reality a pohroužena do již neexistující zahrady. Stává se hluchou a slepou, stává se podmnožinou kvalitních děl. Ačkoli na sebe bude křečovitě upozorňovat se snahou "ovládnout" prostor, stane se zase jen bezejmenným výkřikem, který není schopen povznést a zasáhnout člověka ve spirituální nebo umělecké rovině. Se zoufalou snahou na sebe upozornit podléhá toto dílo tvůrčímu narcismu. Ocenil bych, kdyby tato socha měla svou lokaci zcela jinde, pak by se možná i její umělecký rozměr dal nějak přívětivěji pochopit. Na tomto místě se pro mne socha stává vyjádřením jakési ztracené existence bez hlubšího rozměru a myslím si, že pokud má mít nějaké dílo ambici být na takto významném místě, tak tato betonová socha nikoli. Toto je má první reakce na umístění sochy a užitý materiál. Uvidíme, co se odhalí dále, až bude zbavena černého "závoje". 

socha2socha3socha1

     Co nás čeká

Projekt čtvercování

Každé pondělí dopoledne od 9 hod. bude ve farní klubovně probíhat

PROJEKT ČTVERCOVÁNÍ - neboli uháčkuj nebo upleť čtverce na výrobu dek do Afriky

Srdečně zveme na tato setkání

Bližší informace poskytne p. Šebrlová

Citáty k zamyšlení

Nemusím, a ani nemohu, rozumět všemu, co Otec dělá a jak smýšlí. Nejsem zodpovědný za to, čemu nerozumím. Jsem zodpovědný za to, čemu rozumím.
Dan Drápal, z knihy: Krutý Bůh?