Zbigniew Czendlik se pro Orlický deník tentokrát zamyslel nad pravidly plesové sezony:

"Začal karneval neboli masopust. Tomuto období u nás říkáme spíše plesová sezona.

Dostal jsem nespočet pozvánek na plesy, v průměru dvě na každou sobotu, dokonce na jednu sobotu i tři. Ples není něco, co by mne až tak bavilo. Nejsem dobrý tanečník, žádné taneční jsem neabsolvoval.

Budou to už tři roky, co jsem dostal nabídku České televize zúčastnit se soutěže Star dance. Je to jeden z mála pořadů, u něhož mne pozvánka sice potěšila, ale vzápětí jsem ji odmítl.

Tento týden se i Zbigniewovy (ne)smysly v Orlickém deníku zabývají tématem, které bylo v posledních dnech hodně zmiňováno - adventní charitou:

"Advent mám rád. Od roku 1989 prochází vývojem, a já si myslím, že správným směrem.

Rozšířila se tradice adventních věnců, v městech a obcích se rozsvěcují vánoční stromy, pořádají se adventní koncerty, výstavy, trhy. Vše, co dokáže lidi vytáhnout z domovů ven, je velmi dobré. Lidé se potkávají u skleničky svařeného vína nebo punče, jsou spolu…

Kdo pronáší křesťanskou řeč bez Krista, tedy neuvádí je do praxe, škodí sobě i druhým, protože je přemožen pýchou a způsobuje rozdělení, také v církvi. Tak lze shrnout kázání papeže Františka při dnešní eucharistii v kapli Domu sv. Marty.

Lidé touží po Bohu יהוה Ve svém srdci stále cítí hlad po lásce, po nesmírném přátelství, které člověk nemůže nabídnout a poskytnout, nechtějí se smířit se svou lidskou konečností. Přece není možné, aby člověk skončil smrtí své bytí stejně jako bezduché zvíře, rozpadl se na kolující hmotu a byl zcela zapomenut! A tak hledá Nekonečno, a mnozí je nacházejí; někteří však ulpějí na majetku, cti, prestiži, požitcích a těle, a tak se s Bohem minou, když Ho zamění za stvořená jsoucna.