V posledních letech se Město Lanškroun zasloužilo o renovaci několika drobných sakrálních památek. Tyto různé pilíře, kříže, kapličky stávají u cest a bývají občas zanedbané a nebo zcela zničené. Jsou nedílnou součástí naši krajiny. Ukázkou lidové umělecké tvorby, historie i projekcí lidských vztahů, lidské víry. Vyhýbala se jim pompéznost a donátory bývali prostí lidé. V našem regionu se v posledních letech podařilo díky různým aktivitám pár věcí obnovit, ať už je to směrem na Sázavu, Třešňovec, také žichlínské poldry, kde byl zcela obnoven velmi starý kamenný kříž a příjemně mne překvapilo, že po dlouhých desetiletích se renovoval mariánský pilíř po levé straně silnice směrem na Nepomuky. /foto níže/

Kolik toho už bylo napsáno o farnostech a kolikrát se tímto tématem zabývala i samotná hierarchie katolické církve. Vyšlo pár hezkých knížek. Podobně vycházejí i knížky o manželství a nakonec nezbude nic jiného, než nikoli jen číst, ale především žít :) V církvi byl před lety Plenární sněm církve, aktivita sněmovních kroužků.... Viz. http://snem.cirkev.cz/index9748.html?menu=45 Někdo toto zaznamenal výrazněji, někdo méně. Stejně tak existovaly projekty, které měly zvýšit povědomí svých členů o víře a posílit vzdělanost. Především projekt Učící se církev: http://www.apha.cz/list-biskupu-k-homiletickemu-projektu-ucici-se-cirkev Do jaké míry se ujal, ať posoudí nejen čas...

O víkendu jsme byli se známými na přednášce v České Třebové. Jednalo se o poslední ze tří večerů, které pořádala Česká křesťanská akademie ve spolupráci s farností Česká Třebová. Přednášela Markéta Drmotová, PhD. a téma se dotýkalo nejen genderové problematiky, jak uváděl letáček, ale otázky z publika byly v převážné většině vztažené k životu ve Švédsku, kde šestnáct let dotyčná paní žila se svou rodinou.

Lidé věří v Boha, věří v náhodu či ufouny, věří v sebe a své schopnosti, věří v sílu a rozvoj poznání a moc inteligence či peněz, věří ve vyvolenost některých, věří ve světlé zítřky, věří v kontinuitu života, věří reklamám, slibům bankovních ústavů, věří zastupitelské demokracii, politickým lídrům, pravdivým či falešným zprávám, věří svým smyslům, věří své peněžence, své intuici, svému doktorovi, svému partnerovi, policii, soudům, církvím, médiím, svému zaměstnavateli, svému přesvědčení, své zkušenosti .... Lidé vždy tak nějak věří a důvěřují a nebo i zcela nevěří a nedůvěřují a to čemukoli co nás jen napadne....  Zajisté většina věří také, že druhý den slunce vyjde a že se probudí do nového dne a že se jim srdéčko v průběhu noci nezastaví . O tom se ale ankety nedělají :)