Římskokatolická farnost - děkanství Lanškroun
 |
 |
 |
Vysoce vážený pane prezidente,
Obracím se na Vás s prosbou o zproštění povinné vojenské služby vzhledem k obtížné rodinné situaci, ve které se nalézám:
Mám 24 let a oženil jsem se s vdovou ve věku 44 let. Má manželka má dceru ve věku 25 let; shodou okolností se stalo, že s touto dcerou mé manželky se oženil můj otec, čímž se stal mým zetěm, neboť si vzal mou dceru. V této souvislosti je má dcera zároveň i mou macechou.
Mé manželce a mně se v lednu narodil syn; toto dítě je bratrem manželky mého otce, tedy jeho švagrem. Zároveň, jakožto bratr mé macechy, je i mým strýcem, to znamená, že můj syn je mým strýcem.
Manželka mého otce, tedy má dcera, porodila na Velikonoce chlapce, který je zároveň mým bratrem, neboť je synem mého otce, a zároveň i vnukem, protože je synem dcery mé manželky.
Jsem tudíž bratrem svého vnuka, a vzhledem k tomu, že jsem manželem tchyně otce tohoto dítěte, jsem tedy v postavení otce svého otce a zároveň i bratrem jeho syna. Jsem tedy sám sobě dědečkem.
Z těchto důvodů Vás, vážený pane prezidente, prosím o zproštění vojenské služby, neboť, jak známo, zákon nedovoluje povolávat do armády zároveň dědečka, otce i syna z jedné rodiny.
Věřím, pane prezidente, že projevíte pochopení pro mou situaci.
Obracím se na Vás s prosbou o zproštění povinné vojenské služby vzhledem k obtížné rodinné situaci, ve které se nalézám:
Mám 24 let a oženil jsem se s vdovou ve věku 44 let. Má manželka má dceru ve věku 25 let; shodou okolností se stalo, že s touto dcerou mé manželky se oženil můj otec, čímž se stal mým zetěm, neboť si vzal mou dceru. V této souvislosti je má dcera zároveň i mou macechou.
Mé manželce a mně se v lednu narodil syn; toto dítě je bratrem manželky mého otce, tedy jeho švagrem. Zároveň, jakožto bratr mé macechy, je i mým strýcem, to znamená, že můj syn je mým strýcem.
Manželka mého otce, tedy má dcera, porodila na Velikonoce chlapce, který je zároveň mým bratrem, neboť je synem mého otce, a zároveň i vnukem, protože je synem dcery mé manželky.
Jsem tudíž bratrem svého vnuka, a vzhledem k tomu, že jsem manželem tchyně otce tohoto dítěte, jsem tedy v postavení otce svého otce a zároveň i bratrem jeho syna. Jsem tedy sám sobě dědečkem.
Z těchto důvodů Vás, vážený pane prezidente, prosím o zproštění vojenské služby, neboť, jak známo, zákon nedovoluje povolávat do armády zároveň dědečka, otce i syna z jedné rodiny.
Věřím, pane prezidente, že projevíte pochopení pro mou situaci.
O zesnulých
| 
| 
| Zobrazeno: 2294
| | Zobrazeno: 2294
Zamyšlení o Památce zesnulých:
Tento týden si lidé na celém světě připomínají své blízké zesnulé. V té věci jsme si všichni podobni: všichni máme někde hrob našeho tatínka a naší maminky, většinou i dalších našich blízkých. A jednou bude někde ležet i naše tělo. Smrt je něco, co nás staví do jedné řady, co nás i sbližuje. „V jedné hospodě na nocleh pán nepán se sejdem.“ (František Čelakovský)
To je to první, co jistě můžeme mít na mysli právě v tento den, kdy jsou hřbitovy plné lidí, světel a květin. Ve smrti je určitá rovnost.
Ale chtěl bych připomenout ještě další dvě či tři věci.
10 rad papeže Františka pro šťastný život
| | | Zobrazeno: 6226
| | Zobrazeno: 6226
Existuje recept na štěstí? Možná že ne, ale papež zkusil shrnout desatero principů, které s jistotou mohou lidem pomoci k lepšímu životu. Zde je 10 bodů, které papež vyjmenoval ve svém prvním rozhovoru pro argentinský tisk (časopis Viva).
1. Žij a nechej žít
"V Římě je jedno přísloví a mohli bychom si je vzít jako řídící princip.(...) Běž vpřed a ostatní nechej dělat to stejné."
2. Rozdávej se druhým
"Lidé potřebují být otevření a velkorysí vůči jiným. Jak se totiž uzavřou do sebe, je tu nebezpečí, že se stanou egocentriky. A stojaté vody se rychle promění na hnijící."
Mám rád ty, kteří mají jiný názor a přemýšlejí jinak než já
| | | Zobrazeno: 2502
| | Zobrazeno: 2502
Další ze Zbigniewových (ne)smyslů napsaných pro Orlický deník:
"Timur, můj dobrý kamarád a židovský ateista, se mě jednou zeptal: „Víš, proč má Pán Bůh rád ateisty? Protože ho ničím neobtěžují." Ta myšlenka se mi moc líbí a má logiku. Představte si, že máte vedle sebe někoho, kdo pořád o něco škemrá nebo pořád něco chce, stále se na něco ptá nebo potřebuje něco řešit.
Buďme skalními orly
| | | Zobrazeno: 2209
| | Zobrazeno: 2209
Pro Orlický deník napsal na začátku května Zbigniew Czendlik následující zamyšlení:
"Abych si oprášil polštinu, vzal jsem si do ruky knížku Mariusze Szczygla „Udělej si ráj". Do povědomí českých čtenářů se tento autor dostal knížkou „Gottland". Obě jsou pohledem Poláka na současné Česko, ale také trošku pohledem na jeho historii. Zrovna jsem se dostal k malému odstavečku, ve kterém Szczygiel popisuje svůj rozhovor s jedním pražským taxikářem. Hned mne u toho napadla určitá souvislost se včerejším státním svátkem – Dnem vítězství. Dovolím si ho volně přeložit:
Přidejte na lidskosti, citlivosti a toleranci, prosím…
| | | Zobrazeno: 2685
| | Zobrazeno: 2685
To, co mi na dnešní společnosti stále více vadí, je rostoucí hrubost. Začíná už u náctiletých dětí. Vzájemná šikana mezi žáky a hrubé chování k učitelům jsou na denním pořádku. Sami učitelé by o tom mohli dlouho vyprávět. I když se s takovým brutálním chováním těžko smiřuji, nakonec si řeknu: „Jsou to jen děti". Nemůžu se ale smířit s hrubým chováním těch, kteří si do svého loga vepsali „pomáhat a chránit". Dodnes těžce rozdýchávám demonstrativní zásah Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) na úřadu vlády a dalších místech ve čtvrtek 13. června 2013.