
Římskokatolická farnost - děkanství Lanškroun
![]() |
![]() |
![]() |
Náboženská symbolika není izolována v jakémsi zákoutí mimo svět, ale promítá se přímo do světa, tvoří jeho součást a zrcadlí se v něm. Čím více křížů chátrá na pokrajích cest, tím více křížků a křížů se objevuje v dekoltech celebrit všeho druhu jako pouze dočasný módní doplněk. Obklopujeme se luxusem, stavíme na komerční symbolice a reklamních pobídkách, z bilboardů na nás shlíží zboží i tváře lidí a objevujeme tak slevy, jistoty a „správný směr“ volby a nákupu. Všímáme si prodejních akcí, sbíráme body a zákaznické karty…
Vnější obraz často koresponduje s obrazem vnitřním. Řeč symbolů provázela lidstvo od nepaměti a především náboženství v sobě obsahuje výraznou symboliku, která leckdy vypovídá mnohem více, než celá řada slov. Symboly k životu nevyhnutelně patří.
Z médií máme neustále informace o tom, jak do evropských končin míří „návštěvníci“ přicházející na kontinent s vidinou lepšího živobytí...
2. - 3. září 2016 se koná 15.ročník multižánrového festivalu. Pestrý program začíná v pátek vernisáží výstavy a pokračuje koncerty, vše v prostorách Sokolovny. Sobotní dopoledne patří dětem, pohádce na hradě a dětská výtvarné dílně na náměstí. Odpolední program začíná pohádkou v Sokolovně a pokračuje koncerty na náměstí. Podrobnější informace zde: http://www.brandys-ve-svete.cz/mameni/plakat/mameni16.jpg
P.Jan Rybář SJ
Četli jste už některou knihu P. Jana Rybáře SJ? V roce 2012 vyšla jeho kniha „Kam jdeme“ a v těchto dnech vyšla druhá kniha „Musíš výš“ – již třetí rozšířené vydání knihy fejetonů a jiných textů. Pisatele charakterizuje předmluva, kterou napsal P. Václav Vacek:
Kdo se setkal s Janem Rybářem, řekne: je lidský.
Výuka náboženství není jen suma informací, ale především vztah a vedení těch nejmenších v otázkách, které se dotýkají bytostně každého z nás. Být dítětem, znamená mít otevřené oči s důvěrou a nadšením, být dítětem, znamená objevovat i věci skryté a zdánlivě samozřejmé, být dítětem, znamená žít v naději... Ovšem být dospělým, znamená někdy oslepnout, ztratit cit a důvěru pro věci hodnotné a vzácné a začít "život přepočítávat" příliš materialisticky. A právě proto je někdy dobré se navracet k zdravému idealismu, k tomu podstatnému co je v nás a mít stále odvahu žít a věřit. S úctou se skláním před těmi, kteří se jakýmkoli způsobem dětem věnují a dávají jim svůj život a čas. S úctou se skláním především k ženám, které výuku v naší farnosti zajišťují. Jako výraz poděkování jsme připravili krátký rozhovor s katechetkou Mgr. Marii Svobodovou, která do Lanškrouna od září 2015 obětavě dojíždí. Rádi bychom Vám ji v následujícím rozhovoru představili: