Akt zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Panny Marie

My jsme však cestu k míru ztratili. Zapomněli jsme na poučení z tragédií minulého století, na oběti milionů lidí, kteří padli ve světových válkách. Nerespektujeme závazky, které jsme přijali jako společenství národů, a zrazujeme sny národů o míru a naděje mladých lidí. Onemocněli jsme chamtivostí, uzavřeli jsme se do národnostních zájmů, nechali jsme se ochromit lhostejností a paralyzovat sobectvím. Raději jsme ignorovali Boha, žili ve své lži, pěstovali agresi, ničili životy a hromadili zbraně, zapomínajíce, že jsme strážci svých bližních i společného domova. Válkou jsme rozvrátili zahradu Země, hříchem jsme zranili srdce našeho Otce, který chce, abychom byli bratry a sestrami. Stali jsme se lhostejnými ke všem a všemu kromě sebe. A s hanbou říkáme: Odpusť nám, Pane!

V bídě hříchu, v naší únavě a křehkosti, v tajemství bezpráví zla a války nám ty, svatá Matko, připomínáš, že Bůh nás neopouští, ale stále na nás s láskou hledí, touží nám odpustit a pozvednout nás. To on nám tě dal a do tvého Neposkvrněného Srdce umístil útočiště pro církev a lidstvo. Z božské dobroty jsi s námi a i v těch nejtíživějších zákoutích dějin nás vedeš s laskavostí.

Proto se k tobě uchylujeme, klepeme na dveře tvého srdce, my, tvé drahé děti, které se nikdy neunavíš navštěvovat a zvát k obrácení. V této temné hodině nám přijď na pomoc a potěš nás. Každému z nás řekni: „Copak nejsem vaše matka?“ Ty víš, jak rozplést zmatky našich srdcí a uzly naší doby. Vkládáme do tebe svou důvěru. Jsme si jisti, že zejména v době zkoušky nepohrdneš našimi prosbami a přijdeš nám na pomoc.

Stejně tak jsi učinila v galilejské Káně, když jsi uspíšila hodinu Ježíšova zásahu a uvedla světu jeho první znamení. Když se hostina změnila ve smutek, řekla jsi mu: „Nemají víno“ (Jan 2,3). Zopakuj to znovu Bohu, Matko, protože dnes nám došlo víno naděje, radost se vytratila, bratrství se rozplynulo. Ztratili jsme lidskost, promarnili jsme mír. Stali jsme se schopnými jakéhokoli násilí a ničení. Naléhavě potřebujeme tvůj mateřský zásah.

Přijmi tedy, ó Matko, tuto naši prosbu.

Hvězdo moří, nedopusť, abychom ztroskotali ve válečné bouři.

Archo nové smlouvy, inspiruj plány a cesty smíření.

„Nebeská země“, vrať světu Boží svornost.

Uhas nenávist, zmírni pomstu, nauč nás odpuštění.

Zbav nás války, ochraň svět před jadernou hrozbou.

Královno růžence, probuď v nás touhu modlit se a milovat.

Královno lidské rodiny, ukaž lidem cestu bratrství.

Královno míru, vypros světu mír.

Tvé slzy, ó Matko, ať pohnou našimi zatvrzelými srdci. Kéž slzy, které jsi za nás prolila, znovu přivedou k rozkvětu toto údolí, které naše nenávist vysušila. A dokud hluk zbraní neutichá, kéž nás tvá modlitba obrátí k míru. Ať tvé mateřské ruce pohladí ty, kdo trpí a prchají pod náporem bomb. Kéž tvoje mateřská náruč utěší ty, kteří museli opustit své domovy a svou zemi. Kéž nás tvé bolestné srdce pohne k soucitu a povzbudí nás, abychom otevírali dveře a starali se o zraněné a opuštěné lidstvo.

Svatá Matko Boží, pod křížem ti Ježíš, hledíc na učedníka, řekl: „Hle, tvůj syn“ (Jan 19,26): tak ti svěřil každého z nás. Potom učedníkovi, každému z nás, řekl: „Hle, tvá matka“ (v. 27). Matko, nyní tě chceme uvést do našich životů a do našich dějin. V tuto hodinu stojí lidstvo, vyčerpané a rozrušené, pod křížem spolu s tebou. A potřebuje se ti svěřit, aby se skrze tebe zasvětilo Kristu. Ukrajinský a ruský lid, který tě s láskou uctívá, se k tobě obrací, zatímco tvé srdce bije pro ně a pro všechny národy zmítané válkou, hladem, nespravedlností a bídou.

Proto my, Matko Boží a naše, slavnostně svěřujeme a zasvěcujeme sebe, církev a celé lidstvo, zvláště Rusko a Ukrajinu, tvému Neposkvrněnému Srdci. Přijmi tento náš čin, který konáme s důvěrou a láskou; dej, ať přestane válka a ať je na světě mír. „Ano“, které vyšlo z tvého srdce, otevřelo dveře dějin knížeti pokoje; věříme, že skrze tvé Srdce opět přijde mír. Tobě tedy zasvěcujeme budoucnost celé lidské rodiny, potřeby a očekávání národů, úzkosti a naděje světa.

Kéž se skrze tebe na zemi vylije Boží milosrdenství a kéž naše dny opět poznamená líbezný mír. Ženo souhlasu, na kterou sestoupil Duch svatý, vrať mezi nás Boží harmonii. Zmírni vyprahlost našich srdcí, ty,  jež „naděje zdroj živý jsi v každém čase“ (Dante, Božská komedie, Ráj XXXIII., 12; pozn. překl.). Lidstvo jsi připojila k Ježíši, učiň z nás dělníky společenství. Kráčela jsi po našich cestách, veď nás po stezkách pokoje.

Amen.